Epona z. s. je nestátní nezisková organizace, která od roku 1999 provozuje hiporehabilitaci: hipoterapii a aktivity s využitím koní pro děti i dospělé s handicapem.
Pavel, 16 let, klient hipoterapie
Cílem činnosti Epony je především poskytování hipoterapie a aktivit s využitím koní jako doplněk komplexní péče handicapovaným občanům. Hipoterapie je moderní rehabilitační metoda s komplexním bio-psycho-sociálním působením na lidský organismus, která se zcela vymyká běžným zaběhaným postupům léčby.
Terapie neprobíhá v izolovaném zařízení, ale v prostorách jezdeckého areálu, takže dochází i k odbourávání sociální izolovanosti rodin s postiženým dítětem. Pro mnoho klientů znamená ježdění na koni jediné možné seznámení s prostorem, kam se jinak například kvůli bariéře vozíku nemohou dostat.
Epona z. s. je nestátní nezisková organizace založená v srpnu 1999. Naše klientela je zejména z oboru neurologie: nejčastěji klienti s centrální koordinační poruchou, dětskou mozkovou obrnou, Downovým syndromem, autismem, kombinovanými i smyslovými vadami, mentální retardací, roztroušenou sklerózou, po úrazech CNS a s ortopedickými problémy. Za dobu naší praxe prošly terapií stovky klientů, od několikaměsíčních dětí až po 65leté dospělé.
Hipoterapii a AVK provozujeme buď ambulantní formou (klient dojíždí do areálu 1–2× týdně), nebo formou intenzivních pobytů (terapeutická lekce dvakrát denně). Realizační tým tvoří zkušené fyzioterapeutky, instruktorky AVK a cvičitelky koní, více na stránce Tým.
Na počátku vzniku Epony v roce 1999 stálo nadšení několika dobrovolníků v čele s Vandou Caskovou. Sdružení bylo pojmenováno po keltské bohyni koní Eponě a vzniklo cíleně jako středisko hiporehabilitace pro handicapované občany Brna a Jihomoravského kraje.
Zpočátku Epona působila v jezdeckém areálu Panská lícha v Brně-Soběšicích. V roce 2007 jsme se kvůli rostoucí finanční náročnosti provozu přestěhovali do bezbariérového jezdeckého areálu U Čapků v obci Hostěnice u Brna, kde terapie probíhá dodnes ve zvlněné lesnaté krajině na okraji Moravského krasu.
Vedoucí terapeutka Vanda Casková se hipoterapii věnuje od roku 1989. Od roku 1999 organizace pomohla stovkám klientů se specifickými potřebami a jejich rodinám. Nedílnou součástí týmu jsou i samotní koně, viz stránka Naši koně.
Hiporehabilitace je zastřešující název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním či specifickými potřebami. Podle mezinárodní federace HETI se dělí do čtyř okruhů:
Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda využívající jako léčebný prostředek speciálně připraveného koně v kroku, konkrétně rytmický, cyklicky se opakující pohyb jeho hřbetu. Nabízí multisenzorickou stimulaci, která přímo ovlivňuje motorické chování klienta aktivací všech řídicích úrovní centrální nervové soustavy. Kůň je vždy veden vodičem na ruce, klient je jištěn speciálně vyškoleným fyzioterapeutem/ergoterapeutem a asistentem.
Hipoterapii lze aplikovat už od věku 2 měsíců (ranou péči poskytuje pouze specialista v oboru), horní věková hranice není určena. Mezi hlavní kontraindikace patří nepřekonatelný strach z koně, alergie na koňskou srst a prostředí a jakékoli akutní zhoršení zdravotního stavu. Vždy je nutné individuální posouzení při vstupním vyšetření.
Původně pod názvem léčebně pedagogicko-psychologické ježdění (LPPJ). AVK využívají metod zážitkové a outdoorové pedagogiky při zooterapeutickém působení na osoby se specifickými potřebami, především na děti s poruchami chování, učení, s mentálním, tělesným, smyslovým či kombinovaným postižením nebo s poruchami autistického spektra. Vedle verbální využívají i neverbální komunikaci, na níž je vztah s koněm založen, a umožňují osvojit si normy chování i tam, kde běžný prostředník selhal.
Naši pracovníci se řídí etickým kodexem hiporehabilitačního pracovníka, který vychází z definic hiporehabilitace, hipoterapie, psychoterapie pomocí koní a aktivit s využitím koní a stanovuje zásady chování k dětem, klientům a koním.
Provoz Epony se řídí interním řádem na ochranu koní, který stanovuje pravidla péče o koně zařazené do hiporehabilitace a jejich pracovní zátěž tak, aby odpovídala jejich fyzickým i psychickým možnostem. (Dokument bude doplněn.)
